Kavalír King Charles španěl byl oblíbeným plemenem již na anglickém královském dvoře a mezi šlechtici. Byl velikým oblíbencem u dvora krále Jindřicha VIII. (1509 – 1547). Několik malých kavalírů si pro své pobavení také držely dámy od dvora. O generaci později, za vlády královny Alžběty I. (1558 – 1603), byl tento španěl chován především již jen jako pokojový pes a společník dam, který sloužil již jen jako předmět laškování a her svých páníčků. Tehdy bylo plemeno drženo jen šlechtici, bylo znakem vysokého postavení a bohatství.

Hlava a lebka je téměř plochá mezi ušima. Stop mělký. Nos je černý s dobře vyvinutými nosními otvory. Čenich se mírně zužuje. Pysky jsou správně vyvinuté, ne však převislé. Tváře jsou dobře vyplněné pod očima.
Oči jsou velké, tmavé, kulaté.
Uši jsou dlouhé, vysoko nasazené, bohatě osrstěné. Krk je středně dlouhý.
Tlamu tvoří silné čelisti s úplným chrupem, pravidelným nůžkovým skusem.
Hrudník je středně velký, lopatky správně položené dozadu.
Přední končetiny jsou rovně postavené, se středně silnými kostmi.
Trup je krátký s dobře klenutými žebry a rovným hřbetem.
Zadní končetiny jsou tvořeny středně silnými kostmi, s dobře zaúhlenými kolenními klouby.
Tlapky jsou uzavřené, s plnými polštářky, dobře osrstěné.
Délka ocasu je úměrná délce těla. Je správně nasazený, vesele nesený.
Pohybje volný a elegantní, vycházející ze zádě.